Sumec velký je největší sladkovodní rybou žijící v evropských kontinentálních vodách. Jeho tělo je dlouhé a válcovité, zcela bez šupin, hlava je široká, zploštělá a nalezneme na ní široká ústa.
Na horní čelisti jsou dva vousy, které sahají až k pánevním ploutvím. Na spodní čelisti se nacházejí čtyři kratší vousy. Řitní ploutev je protažená téměř k ploutvi ocasní a malá ostrá hřbetní ploutev je umístěna poměrně vpředu.
Zbarvení sumce velkého se může u jednotlivých jedinců lišit, ale běžně je tělo této ryby olivově šedé až modročerné s krémově nažloutlými boky a břichem. Na stranách také objevíme velké tmavé skvrny, které na těle sumce vytvářejí efekt mramorování. Sumci mohou dorůstat do délky až tří metrů a mohou dosáhnout maximální váhy 150 kg. Nicméně takovéto rozměry jsou extrémně ojedinělé a poslední důvěryhodná zprávy o sumci těchto rozměrů pochází z 19. století. Sumec běžně dorůstá do délky mezi 1,30 až 1,60 m. Jedinci delší než dva metry jsou obrovsky vzácní. Při optimálních podmínkách se ale takoví jedinci mohou vyskytnout. Důkazem je rekordní sumec velký z Kiebingenu (poblíž Rottenburgu v Německu), který měřil 2,49 m a vážil 89 kg. Byl překonán pouze jedinci z Francie, Španělska, Itálie a Řecka. Sumci byli v těchto zemích před několika lety vypuštěni, protože zde panuje příznivé klima, sumec zde nemá přirozené predátory, naopak má dostatečný přísun potravy, jednalo se tedy o optimální podmínky pro rozmnožování a růst.
Po dlouhou dobu se nejlepší vody se sumcem velkým nacházely ve východní Evropě. V osmdesátých letech minulého století se více než 100 kilogramoví sumci vyskytovali v deltě Dunaje v Rumunsku.
Sumec se živí hlavně rybami, ale také hmyzem, červy, šneky a kraby. Postupem času a s narůstající velikostí ale také loví žáby, myši, krysy, a různé vodní ptáky, jako například kachny.
Sumec preferuje pobyt v krytých lokalitách jako jsou například převislé břehy řek, padlé kmeny stromů a místa s množstvím vodních rostlin, kde se může zavrtat do bahna.
Za soumraku začíná sumec hledat potravu. Díky svým dlouhým, pohyblivým vousům disponuje tato ryba vysoce vyvinutými čichovými a hmatovými smysly. To mu umožňuje nalézt potravu ve tmě. Sumec má navíc také silně vyvinutý smysl pro tlak, který mu dokonce i za bouřky dává přes den znamení, kdy být aktivní.
Období tření je od května do července. V tomto období se sumci vyskytují v párech hlavně v mělkých vodách u břehu a v mokřinách. Velká, lehce nažloutlá vajíčka jsou kladena na vodní rostliny za minimální teploty 18 °C. Jakmile jsou vajíčka oplodněna, změní barvu a přijdou o nažloutlý nádech. Vajíčka, stejně jako později i larvy, jsou stráženy rodiči. Po přibližně třech dnech se larvy dlouhé 5 mm vylíhnou a živí se ze žloutkového vaku až do 6-tého dne věku. Teprve poté se nenápadné, transparentní larvy vydávají na otevřenou vodu a živí se planktonem.
