Podobně jako tuňák patří makrela do čeledi makrelovitých. Žijí na otevřeném moři a jsou velmi hbitými plavci. Jejich charakteristickým znakem je, že postrádají plovací měchýř. Plovací měchýř ryb zajišťuje možnost přizpůsobení váhy tlaku vody a díky tomu jsou ryby schopné plout. Ryby, které žijí na dně nebo jsou výrazně rychlými plavci (jako například makrela) nemají dokonale vyvinutý plovací měchýř a nebo ho nemají vůbec. Tato fyzická vlastnost činní makrelu extrémně pohyblivou a pomáhá jí uniknout predátorům jakými jsou například ostroun, žralok sleďový, tuňák nebo delfín.
Makrela má na hřbetě modré pruhy, obvykle dorůstá délky 50 centimetrů a dožívá se až jedenácti let. Makrela má jasně zeleno-modrou barvu, která se po vylovení mění na modro-stříbrnou. Stejně jako ostatní ryby z tohoto rodu má makrela pět jednotlivých malých ploutví za druhou hřbetní a řitní ploutví. Díky svému tvaru připomínajícímu torpédo dosahuje značných rychlostí a dokáže uniknout nebezpečí rychlostí blesku, rychle dosáhnout velkých hloubek nebo naopak rychle vyplavat z hlubokého moře na hladinu. Makrela se pohybuje v hejnech a většinu času se drží u hladiny. Během zimního období klidu makrela nepřijímá potravu. Na jaře se živí planktonem a malými korýši. Na sklonku jara a v létě po období tření se jejich příjem potravy rychle zvyšuje. Loví malé ryby ve skupinách, zejména mladé sledě, šproty, tresky, bělice a smáčky.
